Rigorózní práce se zabývá zásadou subsidiarity trestní represe a z ní vyplývajícím principem trestního práva jako prostředku ultima ratio v českém trestním právu. Popisuje jejich historický vývoj v českém trestním právu až po aktuální legislativní zakotvení v trestním zákoníku (§ 12 odst. 2 TZ). Zevrubně rozebírá problematické aspekty intepretace a aplikace daného institutu, ale též nejednotnost právní teorie a rozhodovací soudní praxe (včetně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR), kterou se pokusily odstranit sjednocující a výkladová stanoviska k § 12 odst. 2 TZ vydaná po nabytí účinnosti TZ. V kapitole čtvrté je česká právní úprava srovnávána se zahraniční právní úpravou. Současně je v závěru práce věnován prostor p...